V každé detektivce je nejdůležitější mrtvola.

10. prosince 2017 v 15:37


Odehrálo se na podzim roku 1949.


Přesně uprostřed září byl tenkrát v jednom lese kdosi zastřelen.
Dokonce má dva kilometry nazpátek pomník.


(Mrtvola je tedy známa - dokonce může být znovu inscenována.)


Pomník připomínající tamtu událost je nejvyšší v širokém okolí, vykované monstrum pěsti rdousící holubici bylo instalováno na náměstí v posledním roce první pětiletky normalizace.
Za zdánlivě nových poměrů byl před 2 roky celý kolos jedná dílčíkomunistické paměti přesunut o 300 metrů, blíže ke škole.
Ovšem o zrovna tolik dál (nejenom) od místa oné tehdejší události samé...


Přes všechna tahle šibování a přestrky, úředně má i nové náhradní místo dodnes statut tak zvaného válečného hrobu, třebaže v tamtom roce 1949 po okolí žádná válka nebyla.
Pokud pomineme tu s agenty chodci, protikomunistickými vojáky svobody, zaprodanci Západu, diverzanty, a jinými podobnými nepřáteli socialismu, kterých ovšem bývalo míň nežli ptáka do hrsti.
Což ale dnešní maturanti nevědí.
A je jim to vzdálené, jako mi za mých mladých let bývala bitva u Hradce.


V osobě tenkrát zavražděného se jednalo o muže, jehož příběh až na jednu celovečerní filmovou adaptaci nikoho nezajímá.


Události, které jiní považují za zcela běžné, jsou v mé skutečnosti vysoce nepravděpodobné.
A naopak.


Proto si svedu představit ironizující náhražku, substituci zcela dehonestující veřejnou nepravdu - čili jiný způsob rekonstrukce tamté dávné smrti, na jejím původním místě, přesně podle původní estébácké dokumentace.
S jedinou ovšem malou odchylkou.
Mužem by v mé verzi byla žena, navíc zřejmě obnažená, jak už to v případě násilných mordů s ženskou obětí bývá.
A bylo-li by zveřejněno, dokonce mnou ve zveřejňování co nejvíce podporováno, dejme tomu v regionálních novinách, vzniklo by v důsledku cosi jako aféra na téma zhanobení odkazu.


Mající všechny znaky znevažování, aby tak bylo naplněno, o co se mi jedná především: rozšíření zprávy o čemsi dávno zapomenutém a k nepotřebě zjednotvárnělém, dávno již nediskutovaném.
Zapadlém do bezpamětí.
Stanoveném stranickými sekretariáty, bezustání velebeném, nepoddávaném interpretacím, třebaže se může jednat o zabijácky úskočnou záměrnou lež žijící z neznalosti.
Umožněnou a poskytující se třeba co nejvíc zabedňující a zastírající záměrnou nepřístupností původních reálií.


Neboť naše zdejší dějiny nejsou nežli podobnou snůškou obdobných dílčích veřejných lží.


S případnou inscenační pomocí kterési, již záměrně oslovuji, bychom někdy v příštím dubnu nebo květnu na tomtéž stejném místě dávnou smrt znovu zrekonstruovali - formou prokomponovaného znevažujícího skandálu připomenuli to, co lze nazvat politickou obscénností, a tedy pornografií.
Za niž jsou zásadně zodpovědni ti, kteří již 28 roků zasedají třeba v parlamentu, proto by byl případný výsledek adresně určen i takovým.


Když už, náznaky nahoty by zde byly použity účelově, je totiž známo, že obnaženost láká i irituje, a tímto způsobem bych snad o to zvýrazněněji připomenul ztupělému voličskému okolí původní závažnost věci.
Doposud dějinně ovlivňující, alespoň mou, současnost.


Být takovouto figurantkou není nic snadného, na honorář profesionální modelky nemám peníze, a ještě se obávám, že cosi takového by sotva kterási taková svedla; mohu zaplatit jen stravu v restauraci, cestovné, kostýmné, šminkovné, a podobné drobné položky.
Komusi, kterési, jež by měla být i trochu herečkou, moderátorkou, modelkou a performérkou, vždyť výsledkem, kromě slovních popisů a fotografií, by mělo být i jakési související inscenované video.


Je mi známo 5 možných lokací, v nichž se nacházejí prameny, z nichž doposud nebylo čerpáno, byť mnohé z nich nemusejí s tehdejším místem činu přímo souviset.
V Praze, Ostravě, Podivíně, Bratislavě a Kelči, tam všude mám už políčeno...


Pouhé jejich zveřejnění stav dosavadního chronického marasmu neovlivní, je třeba vstup zásadněji skandální.


Pokud se mi nepřihlásí zájemkyně žádná, budu si muset koupit u Vietnamců nějakou umělohmotnou ženskou paruku a k ní drobně pokytičkovanou propínací zástěru, a pohlednou ženskou si pak v tamtom lese sehrát na kameru sám.
Dovednosti k čemusi takovému bych snad měl mít, leží-li v depozitu kteréhosi skladu vysokoškolský diplom vypsaný na moje jméno jako absolventa famácké dramaturgie a scenáristiky.
Ovšem v potentnosti daného úkolu samého je obsaženo cosi mnohem závažnějšího než jsou obdobné ty zcela běžné zdejší hnojné bavičské šaškárny...


Můj úkol pro příští rok se tedy nachází asi 100 metrů od jednoho venkovského soucestí.
10 kilometrů pěšky od nejbližší vlakové zastávky.
Podněcuji jeho prostřednictvím k relaxaci a rekreaci zároveň.
Též splňuji již daleko před termínem úkol hromadného rozesílání péefek.


p.s.2005 (@) centrum.cz


Odhaduji, že takové cíleně oslovované adresátky mohou žít v této zemi tak 2 až 3.


Na sám závěr zdejší monotematické řady mých blogů tedy shrnu, že je ve zdejším kraji docela nouze o potenciálně související prameny: jak v archivech - tak i v případě figurantsky vhodných mentálně velmi tvárných ženských člověků...


.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama