SPOOF

9. prosince 2017 v 9:23




Slovo, označující slovo tedy, existuje, stačilo k těm dosavadním zadat jakousi kombinaci, která obsahovala slovo genre.
Tedy: žánr.
A poté již jen použit robota googlovského překladače.

Jenomže definiční obor, či rozsah, tohoto žánru, o kterém v češtině, mimochodem, není ani zmínka, mi nevyhovuje, byť i v mém záměru se jedná o cosi jako dílčí nadsázku, tedy zveličení pro účel pochopení.
Tedy alespoň cosi zvýrazněné pro elementární povšimnutí, či kvůli němu - třebaže našincům ani s takovouto pomůckou nedojde, když už jim dobrých posledních 28 roků naprosto nedochází.

Pro takový účel zdůrazňovací je mezi rozumnými přípustná i zdůvodněna jistá dávka komična.
Jež jako metoda je ovšem vůči zdejším nepoužitelná, neboť cosi takového by jim mozek, a nutnou pozornost plynoucí z něho, zastřelo, dokonce zavraždilo, dočista.

Zůstanu tedy i nadále při použití žánrově vymezujícího slova pastiš - o kterém jsem kdysi napsal stopadesátistránkovou famáckou diplomku (tedy text o 150 stránkách).
Vždyť i pastiš v definičním znění obsahuje rovněž tamto komično, a navíc teoreticky zvládám užívání pastiše, psáno též pastiche, líp nežli onoho včera nalezeného spoof.

Přičemž oněmi slovy legrace či komično míním prostředky navenek hodně zásadně závažné, a nikoliv tedy zdejší oblíbené hlášky, hospodské vtípky a fejsbukové přeposílanky, a jiné ty produkty strašení ve věžích, které to všechno vede tak akorát ke stavu trestu případným, je ovšem reprezentujícím, blbečkem na hradě.

Mým plánem je nevyhnout se vnější lehkovážnosti, dokonce sarkastickým pošklebkům vůči oficialitám, což ovšem neznamená nic jiného nežli tu parodii, ovšem ve zcela jiném rozsahu, účelu nebo tónu, nežli je mezi domorodci, kteří mi sem pořád bez pozvání lezou, běžně obvyklé.

Což kdybych k označení mého záměru dokonce použil slovo blasfémie, potažmo rouhání?

Když se přes všechnu moji snahu zde, a lákání, nenabídne jako figurantka žádná, výsledek bude sice zásadně ochuzen, byť možná nebude ve významu sdělení sebeméně marnější.
Kdo ví, výsledná (ne lidská) konfrontace může být dokonce zdejší veřejnou moc ještě mnohem urážlivější - nejsem misogyn, byť mám už totiž v zásobě černobílého papndeklového zajoucha vysokého tak metr dvacet (120 cm), namísto zastřeleného komunistického funkcionáře mohu použít i takovouto atrapu, v mnohých parametrech lepší nežli každá zdejší žena.
Ne že ne, zajíc přece odjakživa do lesa patří, a kdo tak asi mi může takovouto asociaci zakázat....

Dnešní pokračování je v řadě kouskem 13., se závazkem do příštích časů dát dohromady každý den 1 blog.
Mám tedy předehnáno, když 13. prosince bude až za pár dnů, mohu si udělat přestávku, proti nezvaným a k tomu tupým je však asi vůbec nejlepším opatřením přestat psát úplně.

13. jedu do Prahy pro ten obrázek dávného místa činu, potom zřejmě přejdu na zcela jinou publikační adresu.


.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama