43. KONSTELACE

14. října 2017 v 14:44


Zase o kouštíček kousek v mých znalostech dneska poposkočím - a to jenom proto, že mi ke čtení poskytla svou málem už 20 roků starou diplomku paní Irena Teturová-Kníchalová, a to laskavým prostřednictvím její spolupracovnice Štěpánky Bieleszové - přičemž tento řetěz byl navázán z místa, odkud by nikdo cosi takového nečekal.
Tedy z adresy matriky na obecním úřadě městečka Velké Bílovice, které s kelečským příběhem na téma reálií filmu Vojtěcha Jasného nemá naprosto nic společného.
Přesto tamní paní Ivana Pálková na můj dotaz po případné nositelce příjmení Tetutová, jež by mohla mít vztah k její obci, neodhrkla a neodehnala mě alibistickým zaklínadlem na platné zákony, jak to ve zdejších poměrech bývá obvyklé, nýbrž se sama pustila na internetu do hledání mimo její úřední kompetence matrikářky.

A proto zásluhou těchto 3 dám to tedy tady dneska dám, a jen pro jejich laskavost ke spolupráci zde přidám malý kousek do mimofilmového životopisu sedláka Zášinka.
To vše s fanfárou ve znění Ram, pam, dá, dááám.

Přidávám tedy kousek, který by bez nich nebyl - kdyby jen jako průměrné zdejší čůzy z nudy nezájmu zevlovaly a sem pouze jen načumly.

Po úvodu přejdu ke stati, abych už konečně začal úryvkem z řečené již diplomky:


Po přečtení citátu došlo z mé strany k čemusi jako radostnému ztotožňování se jmény zapsanými na tabuli kelečského pomníku obětem 2. světové války - neboť popis souvislosti celé této desky, a celého pomníku zvláště, tvoří asi třetinu ze 30 stránek rozepsaného textu, který připravuji, pokud se podaří, k 92. narozeninám Vojtěcha Jasného na konci listopadu.


Rodiče nevěsty Klotilda a Hugo Vlčkovi na památníku uvedeni jsou, odhadoval jsem, ale jejich dcera, jako vyvdaná Zášinková, ovšem ne - jedinou Zdenkou nebo Zdeňkou křestním jménem je zde tato:


Příjmení Hlavica je v Kelči místně velmi rozšířené, stačí se dojít podívat na hřbitov.
Dokonce onehdy jsem šel rozpršenou Kelčí v doprovodu nějakého čtyřiaosmdesátiletého pana Hlavici, který mi na druhé straně naproti budovy Hrubé hospody ukazoval rukou, kde opodál, namísto paneláku, stávával Zášinkův statek.
Kdybych znal před 3 týdny tajemství řádku na pomníku tyčícím se opodál, mohl jsem se mého průvodce namístě vyptat.

Poněvadž české internetové seznamy obětí holokaustu jsou nefunkční, pokusil jsem dojít případného dalšího zdaru prostředictvím databáze památníku Yad Vashem.


Ztotožněno!
Zdenka Vlčková a Zdenka Hlavicová jsou tatáž osoba.

Z čehož plyne, že prototext filmového Zášinka se jmenoval Hlavica.

Dokonce bych z jeho přezdívky soudil, že sem do Kelče s nějakou příležitostí přivandroval ze Zašové, což je necelých 50 kilometrů, asi 8 stanic osobním vlakem.
Kdybych znal datum jeho narození, v té zašovské matrice bych se mailem zeptal.

Třebas by mi i odtamtad cosi neodhrkli s ohledem na úřední kompetence, a tak.

(Naposled se mi cosi takového stalo v Podivíně v souvislosti s Janem Valíčkem, který se tam v roce 1914 narodil, a podle úředního zápisu se odtamtud nikdy neodstěhoval.)

Byť v půlce září roku 1949 ležel zastřelený v lese Lišky pár desítek metrů za hranicí kelečského katastru...


.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama