32. KONSTELACE

17. září 2017 v 21:06


Když jsem se díval dovnitř kapličky prosklenou horní polovinou dveří, v jejím vnitřku seděl na židli kdosi zády ke mně otočený oblečen celý v černém a sledoval děj jakéhosi videoartu s obdobně černou postavou.
Pro mne vůbec nejzásadnějším na celé kompozici byl ten široký černý klobouk nasazený na hlavě sedící černé postavy, který jsem na několika obrázcích v průběhu předchozí cesty výstavní síní už předtím párkrát viděl.


Chvíli jsem z venku přes sklo pozoroval, zdali ten kdosi je třeba živý, ale na vzdálenost zhruba 2 kroků němu jsem nesvedl siluetu rozeznat od stejně případně možné figuríny, když třeba žádné pohyby ramen nebo hrudi při dýchání jsem nedokázal rozlišit.
Tahle nemohoucnost mě donutila otevřít dveře, ač jsem si nebyl jist, zdali mi autor vůbec mínil dát takovouto nabídku.
Postava dál seděla zády ke mně nehnutě, což nebylo nic divného, poněvadž dveře se otevřely bezhlučně.
Ovšem sám vnitřní prostor připomínal cosi jako sarkofág.
Prostě mi rázem bylo jasné, že možná vidím i třeba ztělesněnou Smrt.

Přesto jsem překonal tuto obavu z případného náhlého monstra a vydal se šourem okolo zad postavy, vědom si, že by dotyčným mohl být i sám autor, onen performer v černém, protagonista několika předešlých performancí zdokumentovaných v postupném pořadí videoartů po cestě výstavní síni.
Říkaly mi totiž kustodky, že autor sem chodí každý den, bylo v sobotu na poledne a vernisáž se odbyla čerstvě snad ve čtvrtek - proč by tedy nemohl dojít zasednout si mnou neviděn do své vlastní kompozice.
Proč by se nemohl náhle vztyčit s náhle rozpjatýma rukama a vyřvaným výkřikem Búúúúú?
Vědom si, na překvapení takového druhu se lze alespoň trochu připravit, sunul jsem se vpřed obezřetně, jenomže mě vzápětí posedla zcela opačná fobie: že totiž autor přišel, zasedl, a vzápětí zemřel, což zjistím po bezprostředním pohledu do jeho voskově nažloutlé tváře až o 3 ušourané kroky dál…

Kdo ovšem zná dotyčnou pasáž v mé povídce o návštěvě Franze Kafky v prosinci roku 1920 v Českém Těšíně, vyvstane mu jistá analogie s popisovanou situací, jak jsem natáčel představy sebe jako nádražního pikolíka nesoucího na papírovém tácku občerstvení vnitřkem železničního vagónu.
Cosi je tu pokaždé stejné, taková zvláštní aktivita vznikající zevnitř na našich úmyslech nezávisející jakoby pulsující z prostředí obklopenosti čímsi jiným způsobem rozumným, jakoby jiným organismem, jímž myšlenkami a náladou pronikáme za současného splývání s dotyčnými okolnostmi a občasného vědoucího vynořování se z nich, jež se děje zřejmě pokaždé, když se ponoříme do stavu nějaké soustředěné intelektově tvůrčí činnosti.

(Postupně předešlé zpřesním a dodatečně použiji kdesi ve sledu odstavců syžetu již měsíce rozepsané povídky.)

S řevem umrlec vyskočí,
zařve mi zpřed očí…


Už jsem byl o 3 nanejvýš opatrné šoupavé kroky v obezřetném oblouku podél ramen dál, nadále stále stejně nejistý, s čím se ve výsledku setkám.
Abych vzbudil nějaký případný pohyb sedícího vetřelce, dokonce jsem už na jednom místě ve stavu bázně tiché hrůzy zadupal.
Přistihl jsem se, že začínám být skloněný, abych mu zahlédl do tváře.
Nebo dokonce abych byl připraven zjistil, že je zcela beztvářný, když náhle povstane.

Takto vybaven, byl jsem připraven.

Zejména na tu jeho již najisto očekávanou beztvářnost.

Jenomže i přes mou bdělou připravenost, náhlý malý pohyb nohou mi ukázal přesně ten pohled, jehož jsem se bál.
Obličej, který nebyl prázdný, jakýsi dojem průhledné hmotné elipsovité prázdnoty na jeho místě vůči pozadí zůstal zachován, žádný ovšem dojem vysoustružené bílé polystyrénové šešule.
Vytvarované prázdno bez sledovatelné podoby.
Nehmotné cosi připomínající dojem.

Dokumentující fotografie takovýto zážitek nezprostředkuje, vše se tu odbývá ve zcela bdělých pocitech podivné mentální stínohry.


Při odchodu pak, prosím, za sebou nezapomeňte zavřít nazpátek dveře galerijně nainstalované kapličky prostupností skutečností.

Viděti prázdnu do tváře…


.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama