15. KONSTELACE

19. srpna 2017 v 11:31


Jak jsem včera slíbil, tak jsem učinil.
Jakože jsem tak předpokládal, nazpátek se v můj prospěch nepřičinil nikdo.


Mám tedy k dispozici jeden celý matriční řádek narození Vojtěcha Jasného, nemohu jej však s ohledem na zákon použít.
Pouze jen tehdy, dal-li by on svůj souhlas ke zveřejnění - nebo tento zápis rozdělený na 2 kusy mohu poslat do sbírek spravovaných ředitelem Bregantem v Národním filmovém archivu, s nímž jsem se jako vyučujícím na FAMU znával osobně.
Proto jsem sháněl dobrovolníka, leč takový, i přes výzvu, nenastal.

Dneska je sobota, v pondělí dopoledne si nechám popisované vytisknout na co nejtlustší list papíru formátu A3, nebude-li v úterý pršet, pojedu do Přerova, kde zazvoním.
Nikoli snad proto, abych vytištěné mistrovi předal, možná můj kus nechám jen tak zatrčený ve škvíře poštovní schránky na veřejích.
Pořád nejsem tak daleko, abych se mohl začít ptát…

Podstatnější je, že potajmu vyfotím ten baráček a pošlu jej spolu s adresou kelečskému starostovi, který mě onehdy k mé radosti vítal v úřední den v předpokoji úřední kanceláře kelečské radnice jen tak samozřejmě nalehko v kraťasích.

Bylo by dobré, kdyby kohosi třeba jen korespondenčně prostřednictvím pošty k jeho 92. narozeninám vyhlásil letos poslední listopadový den čestným občanem města.

Takže jsem se znovu ocitl u matričního záznamu, použiju tedy i zde jeho první část, z níž se dá dozvědět třeba takové zásadní strategické tajemství jako třeba znalost data dne, v němž byla na malém Vojtovi vykonána svátost křtu.


V souvislosti zradím ještě něco ze zápisu, neboť mne sama oblažilo jakýmsi majestátem - Vojtův otec rovněž Vojtěch, který byl jako sokolský náčelník utýrán v osvětimském koncentračním táboře, se narodil v osadě s naprosto neuvěřitelným názvem.
Posvátno.
Což bývala, dnes již zaniklá, část Kelče samé.

Musím se tedy při mé příští návštěvě porozhlédnout i po okolnostech tohoto návěští.

(Při tomto psaní samotném mě zrovna před chvíli napadla tato představa: Jasného film sám trvá 2 hodiny, a já se o něm vypisuji několik týdnů; zatímco režisér na jeho přípravě strávil roky. Dotyčné 2 zhlédnuté hodiny posléze prolétnou komusi ve vzpomínce jako minuta. - - - Z předchozího soudě, za práci tedy můžeme považovat jen takovou činnost, která v důsledcích vede k usnadnění, eliminaci námahy, a tím i k relativnímu prodloužení, kteréhokoli lidského života.)

Tak tedy: odejet do Přerova, hledat dávné posvátno, začít se zajímat o další možný předobraz jedné z postav Jasného filmu: nějakého toho naivistického malíře Frajze, kterého hrál Josef Hlinomaz - ze kterého pořadí plyne, že já bez závdavku z vykonané návštěvy Přerova nemohu oslovit kelčského starostu o laskavou pomoc při identifikaci tamtoho Frajze, poněvadž na světě všechno dílčí spolu v jednom celku souvisí.

Takže mi přibyl ještě jeden úkol: dojít v Kelči do řeznictví pana Ondruška na náměstí, možná, že dnešním majitel je nějak spřízněn s filmovým řezníkem přezdívaným Rabona, a vůbec bych se, podle zevního stavu jeho konstituce tělesné, nějaké případné shodě původu nedivil.

Poněvadž jsem neučinil minule napoprvé, nafotografoval bych si obrazy v modrých tónech namalované na zdech uvnitř obchodu, nechal si povykládat ještě jednou o malíři toho všeho i jeho kamarádovi, pozdějším otci skladatele Petra Hapky…

Mám pořád co žít!



.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama