JAZYK MÍSTA (13)

22. ledna 2018 v 13:30




Svět jako souhrn míst se nám zjevuje, popřípadě vyjevuje, prostřednictvím jen pouze mimořečových prostředků?
Dílčí místa fyzického světa s námi nemluví?
Třebaže v jazycích gramatické povahy se můžeme setkat s tvrzením, že určitá místa nás oslovují.

Tak tohle, pane Čumbo, sleduji.
A nemíním tím ani ono genius loci.
Jakož ani místo topografické označené třeba názvem.

Ve Wittgensteinovi nic takového není.
Ale představte si, že vcházíte do tramvaje.
Nebo do lesa.

A já zrovna mám jeden takový les.
Jmenuje se Lišky.
Ale mám k němu související policejní protokoly.
A takový podivný pocit, když se k němu jen přiblížím...

Moc vám, a opět, tedy děkuji, že se zajímáte.
Ale v mém pocitu tahle záležitost souvisí spíše s fenomenologií.

Ale žádná taková fenomenologická studie mi zatím před oči nepadla.
Tak je to!

Představte si tedy, že vcházíte do hlediště kina.
V němž vám bude promítnut celovečerní film.
V němž se nalézá 1 zásadní scéna dlouhá málem 3 minuty, která souvisí s onou dotyčnou dávnou příhodou v lese Lišky - dokonce je jejím bezprostředním přepisem.

A z tamtoho místa, na kterém zrovna nejsem, vás, pane Čumbo, zdravím!

… Ale třeba jsou tu kurátoři, kunsthistorici nebo filozofové, kteří se takovým tématem alespoň okrajově zabývají...




.
 

JAZYK MÍSTA (12)

20. ledna 2018 v 8:47








.

JAZYK MÍSTA (11)

19. ledna 2018 v 8:25



Inu, o čem tady denodenně skuhrám už málem rok, tomu se už věnuje i současná česká fiozofická literatura - a tedy vyplývá, že jsem zde obklopen zcela negramotnou tlupou, popřípadě přímo bandou, a to již déle nežli 28 let.
Protože i některé následujícící stránky knihy jsou pro můj účel dostatečně ilustrativní i funkční, postupně sem z ní velnu ještě pár citátů - přičemž mailovou adresu jejího autora se pokusím hned dneska najít v džungli internetu, abych se ho zeptal na to ono, jeho pojmovou oprávněnost, co nazývám zatím ještě jen sám jazyk místa.




V rámci příprav na jarní výpravu mi nedá nevracet se stále na původní místo, jeho obrázek neustále zvětšovat, natáčet a převracet - uvědomil jsem si, že v případě této obsese se jedná o utkvělost prostřednictvím snahy nějak zahlédnout nebo určit obrysy toho dubu zmíněného v protokolu, pravoúhlý příkop, jehož úhel jsem již možná viděl, alespoň náznak trasy vyšlapané pěšinky s přesným místem jejího výstupu z lesa.

Nakonec mi došlo, že jsem sám čímsi jako poutníkem jdoucím řádky Barthesovy knihy Světlá komora, poněvadž jako bych na tamtěch souřadnicích hledal svoje mládí, jak se o podobných analogiích Barthes v dotyčné knize zmiňuje.

A dotřetice: znenáhla se možná přede mnou vynořila existence ještě jedné knihy, jak jsem byl na její možnost upozorněn včera kurátorem sbírek Muzea policie.


Stanice SNB byla tenkrát v Kelči, ale les Lišky nepřináležel k jejímu katastru - takže Liškám služebně příslušná byla možná stanice SNB v Horních Těšicích, popřípadě Malhoticích, asi ano, poněvadž příjmení jejího tehdejšího velitele, vrchního strážmistra Hlavici s příjmením v kraji hodně častým, jsem již kdesi v protokolech zahlídnul, přičemž dodám, že kelečským velitelem býval tenkrát vrchní strážmistr Kryl, možná vzdálený příbuzný pozdějšího folkového zpěváka Karla K., původem z nedalekých měst Nového Jičína nebo Kroměříže.
Pokud tato staniční kronika existuje, příslušným kompetenčním archivem k ní by měl být ten brněnský, popřípadě však i opavský, podvakrát se tedy o nastávajícím víkendu zeptám - smůlu bych ovšem měl, kdyby se ukázalo, že cíl se nalézá za dveřmi pražského Archivu bezpečnostních složek, do jehož jen pouhého okolí už po prosinovém incidentu nebudu smět vstoupit až do naprostého konce mého žití.

A zmínil-li jsem dnes již několikrát les Lišky - v jeho souvislosti mohu též učinit doplňující poznámku.
Charakteru ovšem pouze organizačního, neboť jsem si onehdy uvědomil, že na podzim roku 1949 ještě nebyl provozován ten takzvaný letní čas.
Proto musím změnit propozice letošního Setkání na Empire State Building: a to posunout jeho čas z doposud platného termínu 16:00 až 16:30 letního času o hodinu dřív na 15:00 až 15:30, aby i světelně odpovídalo tehdejším zcela běžně obyčejným středoevropským parametrům.

14. září 2018, severovýchodní roh lesa Lišky, 15:00 až 15:30 !!!


.
 


JAZYK MÍSTA (10)

18. ledna 2018 v 8:39






.

JAZYK MÍSTA (9)

18. ledna 2018 v 8:34


JAK SE OBLÉKÁ STALKERKA?

Vyrobil jsem včera obrázek s takovýmto nápisem, dokonce 2 různé, aby mi vznikl gif pro účel rozposílání na fejsbuku, a to ze 2 důvodů:

1/ uvést či nastražit moje téma dávné politické vraždy, abych tak řekl, v případnou patrnost případným zevlounům tentokrát prostřednictvím návnady masmediální banálnostmi, jakými jsou oděv a hadry, samozřejmě, ani takovouto formulací jsem i na tomto druhém lovišti nezaznamenal rovněž ani ťuk;
2/ ještě i jiným způsobem počechrat jejich případné smysly, totiž zřejmě vůbec prvním zveřejněním slova stalkerka v českém jazykovém kontextu, v české jazykové zásobě - ale i čehosi takového jako sportovního rekordu si oni nevšimli.

Tak jsem si aspoň já sám, zatímco oni ani nikdy příště nikoli, přečetl chvályhodnou knihu bratří Strugatských, z níž pro účel mého zájmu kromě několikeré excerpce jednoho slova nevzešlo nic víc.
Rovněž jsem si stáhnul z youtube, zatímco oni ani tohle ne, celou málem čtyřhodinovou délku Tarkovského filmu, který s příběhem, který se v roce 49. odehrál v lese za Kelčí, nebude mít žádnou souvislost.
Pouze jen se mnou, s mým zájmem a snaživým úsilím dozvědět se, a alespoň ve zjevných maličkostech si sobě samému cosi jako jeho smysl přiblížit, dokonce i zcela autenticky upřímně si přisvojit.

Stojí prozatím ve mně tyhle 2 věci mimo či doposud vzdáleně mimo sebe, dokonce ani nezáleží, že se uvnitř mého mentálního báchoru se sebou nikdy nespojí...


Ani v té češtině nelze říci něco jako: Matičko, matičko má, stanu se stalkerem, jakýmsi vlkodlakem slídícím po nocích...
Neboť v nočních hodinách bych měl,obklopen památkou mrtvoly, i mezi řídkými stromy lesa strach.

V souvislosti mi však za dnů semotamo napadne, že si tu minohledačku pořídím sám - byť pouze jen pro tento 1 jediný případ, takže kdyby byla k mání pod 30 000, taková představa by mě zviklala.

Pošťácká čepice s prostřeleným štítkem (proč jsem jim sem ty protokoly onehdy vůbec dával???) mi totiž neříká nic jiného, než že se tenkrát projektil pistolového náboje vydal obloukem kdesi směrem k cestě na Rouské, možná dopadl až za ni, a dodnes tam leží.
Jakou vzdálenost tenkrát ještě mohla uletět střela, s jakou silou, poté co prorazila pošťákovu hlavu a štítek služební čepice?
S jakým asi obloukem?
Poněvadž v protokolu o nalezení střely nic zveřejňeno není, ani že by se případně zaryla do kůry kmene kteréhosi ze stromů okolo, zeptal jsem se tedy onehdy mailem v pražském Kriminalistickém ústavu.

Odepsal mi sice sám jeho ředitel, ovšem s tím, že jeho Ústav vznikl až v roce 57. či 58., už si nevzpomínám, takže o průběhu tamtoho dávného šetření nemají dneska ani zdání.

S obdobným nezdarem jsem pořídil v Ostravě, kde, a málokdo to ví, schraňují celý archiv České pošty - jenže, a v tom je zase jiné moje ouha, ročníky spisů, v nichž by mohl být i odkaz na údaje o okolnostech Valíčkovy smrti, předali do skladové kompetence Slezského archivu sídlícího v Opavě, kam mě ovšem, poněvadž mám vyzkoušeno, bez mého státu vráceného o/Občanské průkazu do badatelny nepustí.

Přesto: nikoli v prospěch zcela zblble netečných zevlounů, kteří se sem ještě sami do této pastevní ohrady vpustí, ale kvůli mému vlastnímu přehledu či přehlednosti sem v příštím pokračování vsunu 2 protokoly týkající se Valíčkovy služební činnosti - jak se děla bezprostředně ve dnu vraždy.


.

JAZYK MÍSTA (8)

17. ledna 2018 v 14:00







.

JAZYK MÍSTA (7)

16. ledna 2018 v 9:28










.

JAZYK MÍSTA (6)

16. ledna 2018 v 9:17


NE 21:00

dotazu na literaturu k tématu jazyk místa:
nejvíc dělá katedra české literatury na Ostravské univerzitě
Povedená práce je třeba Jaroslav David: Smrdov, Brežněves a Rychlonožkova ulice
Nakladatel: Academia 2011.
která se věnuje hlavně soutěži pojmenování města Havířov, ale má i další kapitoly.
vedoucí katedry prof. Jan Malura se postupně lepší a lepší
a poslední rok patří jeho konferenční příspěvky mezi to nejlepší na téma literární topografie, co se u nás dá najít. Starší publikace nejsou úplně extra dobré, ty starší regionální místopisné publikace dokonce mají i dost nepřesností.
Prof. Mgr. Jan Malura, Ph.D. / Katedra české literatury a literární vědy FF OU
Oficiální stránky Ostravské univerzity.
ff.osu.cz
Vydařený večer!

PO 21:48

Dobrý den!
Tento týden už se k odpovědi nedostanu, tak v rychlosti píšu aspoň toto:

1/
Já bych tu lingvistickou stopu neztracoval. Ten Jaroslav David: Smrdov, Brežněves a Rychlonožkova ulice. Nakladatel: Academia 2011. Má docela dobrý úvod k jednotlivým přístupům k pojmenování lokality a je tam i odkaz na různou literaturu.

2/
Někde (Naše řeč? , Slovo a slovensost?...) jsem kdysi viděl i lingvistickou studii k českým pojmenováním typu Na vraždě, U zabitých, U zabitého žida atd.
Ale ted to nenajdu.

Naše řeč a vyhledávání tam (nenašel jsem):

Slovo a slovesnost (tam jsem to nenašel):

ale asi to bylo jinde.

3/
Přítel Lukáš Jiřička tuhle natočil svoje audio hledání dle mistra Šlejhara a jeho Vraždění:
Naše řeč - Hledání v archivu
Lucie Saicová Římalová: Monografie o textové vícejazyčnostiNaše řeč, ročník 88 (2005), číslo 2 - Posudky a zprávy
nase-rec.ujc.cas.cz

4/ občas něco napíší i historici a archeologové, např. časopis Vesmír, č. 7-8, r. 2017, str. 444 - 447, Josef Unger: Šibenice.

5/ Před výše uvedeným se objevovaly pouze věci typu: Wojtucki, D.: Popraviště v Čechách a na Moravě od 16. a 19. století. Sborník Společnosti pro výzkum kamenných křížů 2005. Vydává Muzeum Aš, od roku 1999.

6/ Tak jen tolik. Srdečně zdravím!

Pan fejsbukový kolega Čumba snaží se a snaží, v jiných mých tématech už roky - snaží se přispět, prospěšně, ale z mé strany to pořád není ono, neboť nesvedu svoje zadání na téma mé domněnky způsobu jazyka či řeči místa řádně vyslovit.
Nemoci vyslovit, znamená: Doposud nesvést myslet.

A ono nesvésti myslet znamená (v teorii řečovosti) neschopnost poskytnout jiným nástroje.

8. LEDEN 14:51

Pane Lojkásku, přeposílám zprávu od M. Pokorného: "Zatím mě jen tak od boku napadá Kevin Lynch: Obraz města (český překlad 2004) a Christian Norberg-Schulz: Genius loci (český překlad 1994), ale ještě se zamyslím."

8. LEDEN 13:11

Ahoj, jsem rád, že píšeš! Zrovna dnes jsem náhodou narazil, že něco takového vychází. Najdu odkaz
ovšem asi to nebude vázano na místo
OIKOYMENH : Řeč a zjevnost - 88Kč
OIKOYMENH : Řeč a zjevnost - OIKOYMENH ve spolupráci s Filosofickým ústavem AV ČR Studie Řeč a zjevnost struč...
oikoymenh.cz
Dále bych možná doporučil MIroslava Marcelliho (strukturalista a překladatel francouzské filosofie). Napsal myslím knihu Filosofie města nebo místa
Pak určitě Walter Benjamin a jeho vybrané texty Teoretické pasáže a Dílo a jeho zdroj

Nabídnutou knihu o zjevnosti už čtu, dokonce podruhé, třebaže se čehosi jako řečové teorie místa netýká, přesto z ní mohu nabídnout jeden užitečný citát - vůči všem těm (proti jejichž vlezlosti je jakýkoli talisman nebo amulet málo), kteří sem docházejí a k rozvíjení tématu nemají, dokonce nesvedou, už měsíce cokoli rozvíjejícího přidat.


Ve světle zdánlivé samozřejmosti tohoto citátu, je nutno ke dnes zde zveřejněné trojí fejsbukové snaze přidat takovýto dodatek: cokoli je z neviděna třeba nejdříve slovně zvěcnit, aby bylo/začalo být pro jiné patrné.
Kterýžto úkon vyžaduje ovšem aktivitu i na straně adresáta, tedy těch, co sem přicházejí jen pouze zevlovat - jejich vstřícnost, zájem, snahu po otevřenosti ke vlivům ještě sotva znatelným.
Bez náznaku aspoň takovéto kvalifikace nemohou být čímkoli doposud nepatrně malým, a tak ještě sotva nezřetelným, mi (i sobě!!!) nápomocně osloveni.

Vždyť vlastně ani čímsi takovým být osloveni nechtějí...


.

JAZYK MÍSTA (5)

15. ledna 2018 v 14:06


Jak nebo čím dotyčné místo na nás, popřípadě vůči nám, emanuje a na základě toho v nás vzbuzuje, dokonce vybuzuje, slova?










.

JAZYK MÍSTA (4)

15. ledna 2018 v 13:46





Jaká souvislost spojuje panoráma krajiny 600 krát nezaujatě vyřčeného No jo s nabízející se prozatím ještě několikakrát skrytou promluvou kotouče 500 metrů délky umělohmotné vytyčovací pásky?

Předchozí dotaz jsem jenom zapsal, aniž bych ho vůbec mínil klást - přestože jeho vyřčení by se hodilo.
Ale není zde nikdo, jehož/kterou by zaujal, dokonce až do stavu odpovědi.

Obdobně jako zde zapadne dotaz jiný, znějící přibližně jako nějaká inzerovaná poptávka: Je zde v češtině k dispozici práce nějakého filozofa nebo kurátora, která by se zabývala tématem jazyka místa?

Další téma, jež mě zajímá a vydalo by za dotaz, souvisí se slovem stalker, které pro mne souvisí se stejnojmenným filmem Andreje Tarkovského.
Který jsem kdysi dávno viděl několikrát, a ani jednou neshlédl celý, poněvadž jsem pokaždé v kterémsi místě jeho děje upadl do mikrospánku; dokonce i několika.

Pominu znění hesel česky psaných internetových encyklopedií, na něž mě budou zdejší ihned odkazovat, a zeptám se, zdali pro vyjádření tohoto slova je přípustná následující definice: Každý, kdo se ze své vůle nenávratně vydal?

(Sám se budu muset podívat do knihy bratří Strugatských, v jakém významu použili ono slovo - kdysi jsem ji četl a vybavuje se mi, že se na samém počátku užití tohoto slova objevilo pouze na jedné stránce, nebo v jedné epizodě, a že Tarkovský je rozvinul do příběhu kohosi putujícího až za mez Zóny.
Pochází z ruského stal, a z něho vycházející činnosti vydobyvatele železného šrotu?
Popřípadě z osudu plukovníka Penkovského, kterého za trest už za Chruščova upálili zaživa v jednom moskevském krematoriu?)

Na konec mých dnešních reminiscencí se vrátím ke třetí dnešní fotografii kotouče navinuté vytyčovací pásky, a zeptám se takto: Poněvadž mi kulatá placka připomínát tvarem i hrubostí povrchu gramofonovou desku, existuje nějaké zařízení nebo jen dovednost, které by umožnily tuhletu drážkovitost přehrát nebo reprodukovat ve formě zvuku?

Skrytá vnitřní melodie jakékoli věci ještě předtím, nežli je začneme zcela prozaicky používat...

Ono cosi co třeba láká, jiným neslyšně se ozývá, a tak navádí případné stalkery.


.

Kam dál